Vídeň,  Workaway,  Život

DO NOVÉHO ROKU S BATOHEM NA ZÁDECH

A je to tady. Další rok pryč. To se pak většinou dávají inspirativní články plný pozitivního myšlení, předsevzetí a cílů, uběhlý rok se shrnuje, vyzdvyhují se nejlepší i nejhorší momenty…

Tak já ten novoroční článek využiju ke zveřejnění našich plánů do nadcházejícího roku. A že to nejsou plány malé! Dokážete si představit pár, který má tři krabice kuchyňského vybavení, další čtyři oblečení, dvě elektroniky a hromadu knížek a dalších serepetiček představit, jak se zabalí do batohu a vydá se na bůhví jak dlouho cestovat jen s tím, co unese?

Ne? Ale no tak, trochu důvěry, prosím! Budeme jí totiž asi potřebovat, abychom to všechno zvládli, protože to je přesně to, co v novém roce chystáme!

Přišli jste pro konkrétní informaci? Klidně tam rovnou přeskočte:

Jaký byl rok 2019?

Ve Vídni už žijeme nějaký ten pátek. Na konci ledna to bude rok a půl. A za ten poslední rok jsme toho zvládli celkem dost. Poznali jsme spoustu skvělých nových lidí a míst. Viděli jsme jedny z nejkrásnějších míst na planetě a utvrdili se v tom, že cestování je naší největší vášní.

Překonali jsme několik velkých cílů (třeba vyškrábat se na dvou a půl tisícovku nebo cestovat několik dní s batohe na zádech), několikrát si sáhli na dno a někdy museli překonat svoje ego a říct si prostě ne (aneb když nezdoláte tři tisíce metrů nad mořem o pár desítek metrů.. To je prostě k naštvání..).

Zaběhli jsme si svoje první větší závody i první půl maraton. Vypili jsme spoustu skvělý kafe a vína, snědli hromady skvělejch snídaní, skoukli hodiny filmů na Viennale, poprvé navštívili Vídeňskou operu, zajeli do pár měst a ochutnali spoustu skvělejch autentickejch jídel. A k tomu všemu nám dopomohl i náš život tady, ve Vídni.

A co nás čeká v roce 2020?

A je nám tu tak hezky, že kdybychom ty zadky nezvedli teď, už bychom tu možná zústali do konce života a až na nějaký ty výlety bychom další místa nemuseli poznat. A to by byla škoda, ne?

Když se začal lámat první rok, začali jsme vážně řešit možnost posunout se zase někam dál. Ale jakým způsobem to vlastně udělat? Nechá si Fíla svojí práci a budeme cestovat po městech, kde já si budu hledat nějaký krátkodobý zaměstnání? Odstěhujeme se někam zase na delší dobu a najdeme si tam novou práci oba? Nebo vymyslíme něco úplně jiného?

Jenom doufám, že nám nebude celej rok s batohama pršet tak, jak nám pršelo v Triglavu.

Ve chvíli, kdy nás tyhle myšlenky chytli jsem samozřejmě četla spoustu článků, sledovala spoustu videí a tím jsem se dostala až k videu mé milované Sorelle Amore o možnostech cestování, když na to nemáš. A tam jsem se poprvé doslechla o Workaway.

Jak budeme cestovat?

Workaway je webová stránka. Je to taky celosvětová komunita lidí, kteří jsou ochotní za pár hodin pomoci denně poskytnout jídlo a postel nebo naopak to místo na spaní za svoje dovednosti vyhledávají.

A my se rozhodli k této komunitě připojit právě ze strany cestovatelů. Vyplnili jsme profil, začali plánovat cestu, prošli spoustu profilů potencionálních hostitelů a několika z nich postupně napsali. Někde jsme měli větší štěstí a naše očekávání se střetla hnedka s prvními, komu jsme psali, jinde to vyšlo až na druhý nebo třetí pokus.

Kam pojedeme?

Každopádně zatím máme plán na první tři měsíce a pomalu plánujeme ty další. Zatím je jasné jen to, že 1. února nasedáme na vlak směr holandský Haag, o měsíc později se přesuneme do Dánska a pak zase do Švédska. Po Švédsku je zrovna v řešení Norsko, kde máme v plánu strávit delší dobu, takže nás tam čeká víc míst.


Co budeme dělat?

S takovým dobrovolničením můžete dělat kde co. Opravovat lodi, hlídat děti, hlídat psy, malovat byt, pomáhat na uměleckém projektu, pomáhat s chodem domácnosti, podniku nebo třeba na farmě, vítat hosty v B&B. Nás v nejbližších měsících čeká práce na rekonstrukci domků, pomoc na rodinné farmě a práce všeho druhu v rodině s alpačí farmou a B&B.

Kromě téhle aktivní části je tu ale taky ta pasivní. Poznáváte nové kultury (a to jak z pozice cestovatele, tak z pozice hostitele), nové jazyky, nová místa a nové lidi. Může Vás to naučit strašně moc nejen o okolí, ale i o sobě. Může to být naprosto skvělý. A samozřejmě to může být taky naprostý fiasko, ale to nezjistíme, když to nezkusíme! 😀

Tak zústaňte naladění a já slibuju, že se podělím o nezkrášlený příběh o tom, jaký to je zabalit si svůj život do batohu. Jednoho. Ne tak velkýho. Pá pá hezký oblečení. Bože já se zabiju.

Leontýna

Jeden komentář

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.