Cestování,  Workaway

WORKAWAY – O CO VLASTNĚ JDE?

Workaway. Slovo, které jak tady na blogu, tak na sociálních sítích v posledních týdnech skloňuji čím dál tím častěji. Vzhledem k četnosti jeho použití v mých textech by se skoro zdálo, že každý ví, oč jde. Přitom ani já pár měsíců zpět netušila, že tahle skvělá platforma existuje nebo jak funguje. O co tedy vlastně v tomhle systému „cestování bez peněz“ jde?

Workaway, WWOOFING, HelpX a další

Všechny tyhle stránky fungují na stejném principu – výměnou za pár hodin práce může cestovatel získat ubytování a jídlo u hostitele.

Zkušenost máme pouze s Workaway. Tuhle platformu jsme si vybrali, pro její přehlednost. Hlavním plusem bylo, že profily hostitelů jsme si mohli prohlédnout včetně recenzí už před založením účtu a zaplacením vstupního poplatku. Takže jsme pak věděli, do čeho jdeme a nekupovali zajíce v pytli.

Kromě toho tam taky vcelku příjemně funguje vyhledávání, máme kamarády, co mají s workawayem zkušenosti a fungují tam správci, kteří dávají pozor, aby hostitelé dodržovali pravidla. A fakt se o tu stránku starají!

WWOOF je možná nejznámnější platforma, přes kterou se dá za pomoci dobrovolničení cestovat, ale je zaměřená především na organické farmaření (název je zkratkou World Wide Opportunities on Organic Farms). Přestože v kapitolách našeho života pár měsíců na farmách zažijeme, nechtěli jsme tomu věnovat celé tohle dobrodružství. Už jenom proto, že vlastně nevíme, jestli nás to bude bavit. A co si budeme povídat, dělat třeba rok něco, co si nebudete užívat, by tu idylku trochu narušilo :).

HelpX tu byl už před workaway. A je to dost znát. Stránka prostě není tak user friendly, přehledná a moderní. Po otevření webu mám trochu pocit, že jsem se vrátila o patnáct let zpět. Každopádně co se týče nabídek, tak je stejně jsou stejně jako na workaway různorodé. Najdete tu jak farmaření, tak běžnou pomoc v domácnosti. A je tady taky asi nejnižší členský poplatek, dokážu si tedy představit, že pro někoho, kdo je nucen jet naprosto low budget je to skvělá varianta.

Kromě tehle tří existují i další, jako třeba Worldpackers nebo Hippohelp, ale ani jednu nemám hloubš prozkoumanou :).

Co je to workaway?

Takže tedy ještě jednou a pořádně – o co jde? Workaway je platforma, kde se potkávají dvě strany – hosti a hostitelé. Hostitel nabízí ubytování a stravu a host na oplátku pomůže tam, kde je zrovna potřeba.

Kromě téhle základní roviny je cílem celé výměny kulturní výměna a poznávání nových lidí. Ať už z pohledu aktivního cestovatele, nebo hostitele, který si zve svět k sobě domů.

Najdete tu přes 40 000 hostitelů ve 170 zemích. A to už je celkem dost míst k poznávání! Hostitelé hledají jak profesionály (jakmile jste třeba truhlář, učitel jógy nebo lektor surfování, můžete se dostat fakt na neskutečný místa!), tak naprostý amatéry se zápalem pro věc, jako jsme my dva.

Můžete najít hostitele, který potřebuje jenom pomoc s vedením domácnosti, se staráním se o děti nebo zvířata, pomoc na farmě, při rekonstrukci, vytváření nového projektu nebo třeba v hostelu, hotelu a airbnbčku. Můžete se dostat do Paříže, na Bali i na husky farmu. A spoustu dalšího!

V „základním balíčku“ máte za 25 hodin práce/ týden (5 hodin/ den) ubytování a stravu. Můžete narazit i na nabídky, kde budete pracovat méně a pak za to taky méně dostanete. Může to být třeba jídlo jen ve dny, kdy pracujete nebo pouze jedno či žádné jídlo denně. Naopak také můžete najít hostitele, kteří budou chtít vaši pomoc 40 hodin týdně a těch 15 nad limit vám proplatí.

Co budeme dělat my?

Pro představu, my se v následujícím roce budeme učit rekonstruovat barák. Farmařit. Na několika různě zaměřených a velkých farmách. Starat se o šestičlennou domácnost. Starat se o hosty v airbnbčku. Ve švédsku. Se stovkou alpak, který budeme vodit na procházky a tulit. Starat se o hosty v kouzelným ubytování na severu norska.

A spoustu dalšího mezitím. V následujícím roce si vyzkoušíme víc věcí, než za celej život  a za jeden měsíc jsme schopný cestovat víc, jak za poslední rok. Zní to jako pohádka? Přesně takovej je to i pocit! Zatim teda. Vždycky se může něco zvrtnout. Ale tím se teď rozhodně nebudeme zatěžovat :).

Jak to funguje?

Na webu si vytvoříte vlastní profil, kam nahrajete nějaké fotky, případně video a něco o sobě napíšete. Kromě toho, kdo vlastně jste sem vyplňujete hlavně svoje schopnosti a dovednosti. Po zaplacení poplatku a schválení administrátory (do 24 hodin) jste členem komunity a můžete kontaktovat hostitele.

Workaway má celkem fajn vyhledávání a filtrování. Můžete hledat na daném kontinentě, v konkrétní zemi, nebo v oblasti na mapě. Můžete si vyfiltrovat ty, kde budete sami, nebo kde Vás naopak bude víc. Jak dlouho se od Vás očekává, že zůstanete, nebo jaké má hostitel hodnocení (hodnocení se neodvíjí z feedbacku, ale i třeba z toho, jak hostitel odpovídá, jak dobře má vyplněný profil…). Pak taky pár základních požadavků (internet), dostupnost a samozřejmě typ práce.

No a když už si toho vysněného hostitele vyberete, tak mu napíšete a budete čekat na odpověď.

Tady Vám rovnou dám pár typů:
  • VŽDYCKY piště osobní zprávu (žádný ctrl+C, ctrl+V). Už jen z principu – jedete k někomu do rodiny. Máte v plánu s těma lidma strávit týden, měsíc nebo čtvrt roku u nich doma. Už jen proto si zaslouží od Vás dostat víc, než standardizovanej text a zjistit, proč tam vlastně chcete a kdo jste. A taky se tím můžte odlišit právě od těch, kdo to tak dělají. A dostat se na ty nejvíc cool místa i přesto, že třeba nemáte nejvíc zkušeností.
  • Než zprávu odešlete, mrkněte se na procento a čas odpovědí. Především na nejvyhlášenějších místech chodí hostitelům i stovky žádostí týdně. Někteří se snaží odpovídat všem, jiní prostě odpoví jen těm, o které mají zájem. Je fajn s tím předem počítat a nebýt pak tolik zklamaní, když za dva týdny nepřijde odpověď.
  • Podívejte se, kdy byl hostitel naposledy online. Pokud to bylo už před pár týdny, nemusí to nic znamenat, ale taky to může být proto, že zrovna/ už nikoho nehledá a není aktivní. Vždycky mu ale přijde mejl, tak se nenechte rovnou odradit tím, že si řeknete, že tam nechodí a stejně si to nepřečte. Nikdy nevíte a pokud máte pocit, že to za té stojí, tak to zkuste :).

Pak je několik různých variant. Buď vám nepřijde odpověď žádná (je fajn mít nějaký limit, jak dloho budete na odpověď čekat, než budete hledat dál – my to máme tak nějak 7-10 dní) nebo se ve schránce nějaká objeví. Může být rovnou záporná, kladná, nebo plná dalších otázek, případně vybídnutí k facecallu. Toho se nebojte a naopak to i sami iniciujte. Je fajn člověka, ke kterému jedete předem vidět a alespoň trochu ulevit nervozite z neznámého.

V případě, že si sednete a shodnete se na očekáváních se pak domluvíte na termínu, vašem příjezdu a dalších podrobnostech a vaše dobrodružství může začít!

Kolik workaway stojí?

Členství stojí 39 € na rok. V případě, že cestujete v páru nebo s kamarádem, pro oba je to pak 49 €. Musíte ale vždycky cestovat společně!

No a pak to záleží na vašem budgetu. Pokud neplánujete stopování, budete potřebovat peníze přinejmenším na cestu do cílové destinace. Tady můžou vaše náklady končit, nebo teprve začínat. Pokud máte v plánu poznávat zemi, do které cestujete, náklady se můžou vyšplhat do desetitisíc (už jenom cestování vlakem je třeba na západě nebo severu výrazně dražší, než v Čechách), ale taky můžete zůstat v rámci pár stovek (low cost autobusy, akční nabídky vlakových jízdenek a příprava jídla zásadně doma).

U WWOOFingu jsou poplatky různé podle toho, kam zrovna cestujete. Z toho, co jsem četla je rozptyl někde mezi 30 a 60 € na rok. U HelpX je to 20 € na dva roky.

Co tím získám?

Kromě možnosti cestovat téměř zadarmo se můžete naučit spoustu nových věcí. Vždycky jste přemýšleli, že si jednou postavíte baráček a budete mít svoje vlastní hospodářství? Teď si můžete vyzkoušet, co to vlastně obnáší.

Kromě toho taky zjistíte, jaký to je žít s cizíma lidma. Možná jste někdy zkusili spolubydlení, ať už na koleji nebo s kamarády, ale tady je to přecijen trochu jiné. Vy přijdete do zaběhlé domácnosti s batohem na zádech a snažíte se sžít s jejím chodem a tempem. Jste bordeláři a hostitel má rád pořádek? Budete se muset změnit. Naopak jste zvyklí sekundu po dojedení večeře začít drhnout nádobí a hostitel si rád posedí a pokecá? Zatněte zuby a zkuste ten špinavej talíř před sebou nevnímat.

Dobrovolničení je taky skvělý způsob, jak potrénovat jazyk. V rodině se budete potřebovat domluvit, ať už o svých povinnostech nebo při povídání u večeře. Ať už to bude angličitna nebo jiný jazyk, češky si asi nepokecáte.

Kde jinde seženete při cestování tolik lokálních typů, jako když bydlíte u místňáka? Jasně, na internetu se dá díky bohu najít víc, než v běžném průvodci, ale na osobní doporučení stejně nic nemá. A když s někým strávíte víc jak pár minut, pravděpodobnost, že si vzpomene na ty nejlepší typy je velká.

No a v neposlední řadě je to hlavně ta kulturní výměna a oteření očí. Když přijedete k běžné rodině v dané zemi, tak nevíc vidíte, jak tam lidi žijí. Airbnb nebo nedejbože cestování s agenturou vám tohle nikdy nedá. Ty drobnosti, který by Vás nikdy nenapadly. Třeba to, že na západě už měli mikrovlnky v dobách, kdy u nás lidi pomalu měnili plynovou troubu za elektrickou…

Je workaway bezpečný?

A ještě jedna typická otázka spojená s dobrovolničením – jak víte, že je to bezpečný? Že Vás na místě někdo bude opravdu čekat? Že Vám neublíží? Neokrade Vás? Nebude divnej? Budete to tam mít rádi?

Hele, jednoduše, nevíte. Ale můžete udělat několik věcí pro to, abyste tu pravděpodobnost hororovýho scénáře snížili na minimum.

Za prvé, vy se bojíte, že jedete k někomu cízímu domů. Podívejte se na to ale z druhé strany. Představte si, že Vy jste ten, kdo si domů zve někoho úplně cizího. Do svého domova. Kde máte všechen svůj majetek. Cennosti. Děti. Všechno. Je to prostě všechno o důvěře.

No a když se tímhle třeba trochu uklidníte, tak si dáte pozor na pár věcí už při výběru hostitele. Jak na vás působí profil? Má tam hostitel dostatek informací? Má tam fotky? Má posanou práci, kterou od Vás očekává? Jaký má feedback od předchozích dobrovolníků?

Než na místo pojedete, domluvte si face call. Jak už jsem psala, snížíte tím nervozitu z toho, kam pojedete. Můžete se zepatat na cokoliv, co je Vám nejasné (doporučuju si to předem sepsat) a hlavně toho člověka uvidíte. A nezapomeňte, že když Vám něco nesedí, vždycky můžete říct, že nepřijedete! Už jen proto je ale lepší domluvit rozhovor dříve, než týden před plánovaným odjezdem.

A taky nezapomeňte, že Vás tam nikdy nedrží žádný smlouva. Celý je to DOBROVOLNÝ. Takže když Vám něco nesedí, podmínky nejsou takový, jaký jste si je domluvili nebo se tam prostě necítíte dobře, vždycky se můžete sebrat a prostě odjet.

Nevýhody Workaway

Existují vůbec? Asi dost záleží, co od té zkušenosti očkáváte. Jestli máte čas týden a chcete poznat celou zemi, dokážu si představit, že Vás dobrovolnictví zklame.

Musíte počítat s tím, že 5 hodin denně strávíte prací. Další čas Vám zabere společný čas s rodinou a to i v případě, že se budete družit jen nejnutnější dobu u jídel a úklidu. Po zbytek pracovního dne pak máte čas poznávat nejbližší okolí, ale na dlouhý výlet už to nebude. Na ty ale zase máte celé víkendy.

Nejedete do hotelu a proto nemůžete počítat s tím, že si úplně odpočinete od domácích prací. Vždycky je samozřejmost uklidit minimálně po sobě a slušnost nabídnou pomoc s čímkoli, co je potřeba. Ať už vysajete, vyndáte nádobí z myčky nebo chvíli pohlídáte děti, i když to není zrovna náplní vaší pětihodinové práce.

Tím nechci říct, že se máte nechat využívat a pracovat nakonec dvojnásobek domluvených hodin. Nemluvím tady o dvouhodinovém úklidu domácnosti, ale o běžném podílení se na jejím chodu :).

A pak je tady ještě vstupní poplatek a možná minimální požadovaná doba strávená na určitých projektech. Třeba na severu Norska na husky farmách chtějí obvykle workawayery, kteří zůstanou pár měsíců, protože se se psy musíte poznat, naučit se práci… A rozhodně nemůžete vsázet na to, že Vás vezmou, protože jiné uchazeče mít nebudou. Věřte tomu, že budou.

Stojí workaway za to?

Pozitiva nad negativy jasně převažují a když náhodu ty špatný dny přijdou, je důležitý snažit se i z nich odnést to nejlepší. Při překračování komfortní zóny nejvíc rosteme, dospíváme, učíme se.

Tenhle článek píšu, ve chvíli, kdy jsme 26 dní na cestě. Za 3 dny opět balíme batohy a za 4 odjíždíme do další země. Za poslední měsíc jsem toho viděla víc, jak většina lidí (včetně mě) za celý rok. Nebo i život. Navštívila jsem několik krásných měst, úžasný ostrov, proběhla se po pláži, šla na hike po dunách, prošla spoustu muzeí, snědla 150 stroopwaflí a poznala jednu úžasnou rodinu.

Co budu psát, až budu na cestě 365 dní? Kdo ví. Možná budu pořád stejně nadšená. A možná se stane něco, co nás donutí se na to na všechno vykašlatm, kapitolu workaway uzavřít a někde se zase usadit. Najít si práci a žít jako „normální lidi“. Ale i v prápadě, že se tohle stane, nikdy nebudu litovat toho, že jsme do toho teď šli. Protože už teď mi to dalo tak strašně moc!

A taky… Pokud se něco vážně nezvrtne, ať už k dobrému nebo špatnému, nějaké usazení se asi chvíli nehrozí. Ještě za sebou nemáme ani první měsíc a už plánujeme další destinace, další cesty a další dobrodružství!

Zústaňte se mnou a prožívejte je na dálku, nebo vystupte ze svojí komfortní zóny a pusťte se do vlastních dobrodružství. Stojí to za to. Fakt!

Vaše Leontýna ♥.

A co Vás čeká příště? Článek o tom, jaká byla naše první workaway zkušenost!

Jeden komentář

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.