Mexico Cenotes
Cestování,  Život

Cestování v roce 2020: Jsme rok na cestách!

Cestování v roce 2020 – stojí to vůbec za to? A co rok 2021? Jde to ještě vůbec? Jak se cestuje v Covid době a jak jsme zvládli první rok na cestách? Má cestování v podstatě uzavřeném světě nějaké výhody?

2020 končí!

Rok 2020 se pomalu blíží ke konci. Tenhle článek jsem začala klasicky psát před víc jak měsícem, ale stal se život. Jeden z mých plánů do 2021 je víc psát. Teda víc psát sem, jinak píšu hoooodně a právě proto už pak nezbývá síla, kreativita a morál něco napsat sem.

Slibuju (sama sobě), že se to zlepší. Vyhrála jsem jackpot, protože psaní je teď i moje práce. Neskutečně mě to baví a jsem šťastná, že toho mám opravdu hodně. Ale s objevováním nových míst a dalšími koníčky nějak ten nejpodobnější práci…. Odpadnul.

Ale zpátky k tomu konci roku / začátku roku nového. S koncem roku 2020 mělo spoustu lidí pocit výhry. Přežili jsme to a teď bude líp. No jo, ale ta jednička na konci data bohužel neznamená, že se svět zázrakem spraví.

Novoroční přípitek jsme strávili zavření v našem krásném pařížském bytě. Na večer jsme se šli proběhnout, pokochali se městem, blikající Eiffelovkou a nostalgicky přemýšleli nad tím, jak by asi ten den vypadal v normálním životě.

Všude by byla miliarda lidí a my bychom bouchli šampaňské o půlnoci na Trocadéru.

Vánoce v Paříži
Vánoce a Nový rok v Paříži? I s lockdownem to stálo za to!

Bouchli jsme ho doma. A pak další. A ještě láhev červeného. Taková skromná párty ve dvou se spoustou božího vína a sýrů. Alespoň to jsme si mohli v Paříži pořádně užít. Mňam!

Cestování v roce 2020

Kdo jezdí na Rock for People, ten zná trička „Přežil jsem RFP 2012“. Tak my si asi pořídíme tričko „Procestoval jsem rok 2020“. Někteří z vás možná četli loňský novoroční článek o tom, jak jsme dali výpověď v práci a chystáme se na cestování spojené s dobrovolnictvím?

S workaway rodinou v Holandsku
Workaway v Holandsku

Tak v tu dobu jsem opravdu netušila, že se po šesti týdnech vrátíme. Strávili jsme boží měsíc v Holandsku a míň boží dva týdny v Dánsku. A pak jsme místo do Švédska jeli do Čech. To byl obrat o 180°. Doslova.

V tu chvíli jsme měli na výběr. Buď se cestování vzdáme nebo prostě najdeme jiný způsob, jinou cestu. Touhle dobou jsme měli být dávno za polárním kruhem a místo toho jsme v rozpáleném Mexiku. Cestu jsme našli.

Trochu nám k tomu dopomohlo štěstí, hodně vzájemná podpora. A taky pozitivní přístup ke všemu. To pomáhá fakt hodně. Ono něco na tom, že jakou energii do světa vysíláte, taková se vrací něco bude. Asi se ze mě postupem času stává ezo žena.

Cestování 2020: Plány vs. skutečnost

Před dávnou a dávnou dobou, v čase, kdy nikdo nenosil roušky, každý týden se chodilo na pivo a kafe s sebou bylo něco, co si dáš jen ve spěchu, jsme byli dost plánovací lidi.

Naší Workaway cestu jsme plánovali asi čtvrt roku. Krok po kroku. Přesně jsme věděli (haha), kde budeme za půl roku. Ono to je u workawajování taky docela potřeba. Především pro pár, který chce na žádaná místa. A nic moc neumí :D.

Jak vypadala naše původní cesta? Z Vídně se přesunout do Holandska a zkusit měsíc rekonstrukce v Haagu. Pak farmaření v dánském Ringstedu, tulení se s alapakama a starání se o Airbnb ve Švédsku poblíž Saly, farmaření na jihu Norska, víc farmaření kousek od Bergenu, práce v krásné lodgi se super lidma na pobřeží pod Lofotama, pár měsíců Lofoty a pak hurá na sever. Zmrznout asi :D.

Jak už víte, uprostřed druhé zastávky jsme se vrátili do Čech. I tenhle čas jsme se snažili využívat co to šlo. Prochodili jsme Jizerky křížem krážem, strávili týden v krásných Jeseníkách a taky si několikrát užili, jak krásná je Praha, když je bez lidí.

Jeseníky jsou, mimochodem, fakt krásný

Zpět na cestách

A v Červenci jsme konečně zase utekli! Na místo, kam se nikdo moc neodvážil. Do Benátek. A díky tomu máme nezapomenutelný zážitek: žili jsme měsíc v Benátkách bez turistů. A taky za poloviční cenu normální doby.

Z Benátek jsme pokračovali do Říma. Kde jsme poprvé vyzkoušeli coliving. A objevili kouzlo meetupu. Seznámili se se spoustou lidí, snědli 15 kilo zmrzliny a neustále obdivovali antické památky.

A pak jsme jeli do Paříže. Těšili jsme se na kavárny od rána do večera, večerní víno na teráskách a pozorování lidí, vánoční bruslení pod Eiffelovkou. A místo toho jsme dostali lockdown :D.

S bategou u Louvre

I tak jsme ale mohli nasávat nezaměnitelnou pařížskou atmosféru. A litry jejich skvělého vína. Jíst tuny sýrů. A tři bagety denně. I za ty bagety by ty tři měsíce stály. A my k tomu navíc mohli (nebo museli, abychom ještě někdy pršli dveřma) běhat po ránu podél Seiny.

Za dvanáct měsíců jsme bydleli v šesti zemích, sedmi městech a osmi bytech. Jsme teď už docela balící profíci.

Cestování a rok 2021: Co plánujeme?

Asi tak od druhého měsíce v Paříži jsme začali aktivně řešit, co budeme dělat dál. Jakýkoliv plán jsme vymysleli, svět se postavil proti nám. Chtěli jsme jet do Polska a odtud směřovat na východ. Polsko zavřeli, tak jsme se chtěli posunout o zem dál. A dál. A dál…

Jakýkoliv plán jsme vymysleli, svět se postavil proti nám.

Když nám zavřeli už opravdu skoro celou Evropu a Fílovo firma ve Vídni zjistila, že ho už dál nemůže zaměstnávat na dálku (pitomý zákony) zvažovali jsme i možnost vrátit se. Přečkat tam tuhle divnou dobu a pak třeba zase vyrazit.

Jak víte, tahle možnost neklapla. Do Vídně se nám fakt nechtělo. Not yet. A pak jsme zjistli, že můžeme na Bali. Cesta nás bude stát trochu víc, ale jde to. A neví o tom tolik lidí, takže jich tam je málo. A ceny jsou nízký.

Krásně to sedělo. Na Bali je levno, já mám práci a Fíla bude mít čas najít si něco nového, vzdělávat se, začít vlastní projekt… Konečně se vykopeme z Evropy a procestujeme Indonésii. A za půl roku se třeba situace opravdu uklidní. Jdeme do toho, poletíme kolem poloviny ledna.

Před Vánoci na Bali vyhlašují povinnou pětidenní karanténu prokládanou PCR testy. A po Vánocích oznamují uzavření hranic na Nový rok. Přichází řada na plán Y.

Jedeme do Mexika!

A tak jsme v Mexiku. Stavili jsme se v Čechách, odložili 80 % věcí, užili si sníh, přeletěli jsme přes oceán a můžeme zase žít. Mluvit s lidma (to třeba FAKT chybělo!), dávat si na baru drinky, chodit na jídlo. Prostě žít.

A naše plány na rok 2021? Jsou hodně abstraktní. Plánovat příliš dopředu teď prostě nedává smysl. Jsme v Mexiku, máme ubytování na dva měsíce a další kroky budeme plánovat až bude potřeba.

Jsme tu obklopený lidma, který si prodlužují ubytování v den check-outu. Takhle teď prostě cestování vypadá. O tom, jak jsme se do Mexika dostali, jak se tu máme, co jsme viděli a co vidět chceme, zase příště.

Mezitím to všechno můžete sledovat na Instagramu. Tam to alespoň nebývá s půlročním zpožděním :D.

Kdy bude svět zase v pořádku?

Kdy bude svět zase v pořádku? Kdy se dostaneme zpátky do stavu, kdy je normální jít do baru a ne výsada šťastlivců, kteří jsou schovaný na asi třech místech na světě?

Poznámka: Když to po sobě čtu, říkám si, že by někomu mohlo připadat, že řeším blbosti. Že jsem si odjela do Karibiku a můj největší problém je, že jsem nemohla do baru. Tak to, prosimvás, kdyžtak neberte tak vážně. ✌🏻

Moc se mi chce věřit, že to bude v průběhu tohodle roku. Kvůli sobě, kvůli mým blízkým, kvůli podnikatelům, ekonomice. Kvůli tomu, aby to všichni zvládli. Jejich vztahy, psychika i finance.

Budeme se za pár měsíců bez starostí scházet s prarodiči? Zajdeme na snídani do kavárny? Pojedeme v létě na festival? Dáme si konečně zase svařák na trhu?

Je tak moc smutný vidět všechno zavřené. Vidět kamarády, kterým se pod rukama rozpadá něco, na čem tvrdě pracovali. A vidět jak strašně na ně naše vláda kašle.

My jsme se loni rozhodli splnit si cestovatelský sen a já každý den děkuju za to, že v tom můžeme pokračovat. Cestování dávno neberu jako samozřejmost. A všechno, co to toho vložíme, za to stojí.

Playa del Carmen
Pořád moc nechápu, že jsem skutečně v Karibiku!

Tak si držme palce, ať je to brzy za náma. Já vám posílám trochu sluníčka a pozitivní nálady z prosluněného Mexika. Vy si užijte sníh, ten je přece taky krásnej!

♥ Lea

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.